Close search

Hledání kamaráda: Reagan s Gorbačovem na svém prvním setkání probírali hříchy velmocí a třetí světovou válku

National Archive Catalog/President (1981-1989 : Reagan). White House Photographic Office. 1981-1989 Zdroj: National Archive Catalog/President (1981-1989 : Reagan). White House Photographic Office. 1981-1989

Ronald Reagan a Michail Gorbačov se poprvé setkali 19. listopadu 1985 v Ženevě a vedle jaderného zbrojení řešili v soukromí také otázku vzájemné nedůvěry.

V dobách studené války se poprvé po mnoha letech setkali vůdci Sovětského svazu a Spojených států amerických. Byť z toho nevzešly žádné dohody, které by změnily svět, svým způsobem šlo o jeden z nejdůležitějších summitů moderní historie.

Hledání dialogu

Nemohli být rozdílnější. Reagan, vysoký uhlazený švihák, měl za sebou i hereckou kariéru, a rok předtím byl podruhé zvolen do křesla amerického prezidenta. O hlavu nižší Gorbačov, s řídkými vlasy a charakteristickou skvrnou na čele, vedle něj nepůsobil příliš výrazně. Navíc se generálním tajemníkem ÚV KSSS stal jen před několika měsíci.

Poslední summit vůdců obou zemí se uskutečnil v roce 1974, kdy se v Moskvě setkali Leonid Brežněv a Richard Nixon, ale druhý zmiňovaný poté odstoupil z funkce a trvalo dlouho, než se opět povedlo navázat dialog mezi velmocemi.

Schůzka v roce 1985 by na první pohled mohla být překvapující, neboť Reaganova rétorika dlouhodobě mířila proti komunismu a Sovětskému svazu. Jenže jemu šlo také o to, aby se závod v zbrojení dostal pod kontrolu. A na druhé straně Gorbačov měl nejen zájem o zlepšení vztahů s úhlavním nepřítelem Západem, ale také se chystal k domácím reformám.

Dva muži a osud celého světa

Poté, co oficiální fotografové opustili místnost, seděli oba vůdci, kteří se ještě nikdy nesetkali, v krémových kožených křeslech před plápolajícím krbem. Zůstali zde jenom jejich tlumočníci. Reagan na úvod poznamenal, že on a Gorbačov pocházejí z podobných prostředí, které se zcela liší od jejich současných pozic. Oba se narodili na vesnici, a nyní tam sedí a třímají v rukou osud celého světa. „USA a Sovětský svaz jsou dva největší státy na Zemi – velmoci. Jsme jediní, kdo může zahájit třetí světovou válku, ale také jediné dvě země, které můžou světu přinést mír,“ řekl Reagan.

A pak, místo toho, aby hned řešili otázky jako bylo třeba zbrojení, začali mluvit o podezřeních a nedůvěře, která panuje mezi zeměmi. Podle Reaganova deníku Gorbačov tvrdil, že vládnoucí třída v USA (výrobci zbraní) záměrně udržuje své obyvatele v obavách ze Sovětů, aby mohla prodávat víc zbraní. Reagan zase oponoval sovětskou agresí v různých zemích.

Dlouhé osobní rozhovory měly za následek to, že si Reagan s Gorbačovem vytvořili blízký vztah. Paradoxně, když se o rok později setkali v Reykjavíku, dopadlo to méně slavně, protože Reagan v té době pracoval na laserové protiraketové obraně, takzvaných Hvězdných válkách, a to dialogu o kontrole zbraní příliš neprospívalo. Situace se změnila až na třetím summitu v roce 1987. To už také pokračovala Gorbačovem vedená demokratizace Sovětského svazu a blížila se obrovská změna poměrů.

Zdroje: history.com, politico.com, reaganfoundation.org

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu