Imrich Rešeta
05. 11. 2020 17:03

Sdílet

Zdroj: Wikimedia Commons/Bundesarchiv, Bild 136-B3542, CC-BY-SA

Záznam ze setkání proslul jako Hossbachovo memorandum. Pojednává o tom, jak Adolf Hitler 5. listopadu 1937 vyložil před svými nejbližšími spolupracovníky plány na pozvednutí Německa.

Vůdce spřádal plány na rozšíření lebensraum svého národa a že kvůli tomu rozpoutá válku, ho v žádném případě nemohlo zastavit.

Dopisy pro Hitlera: Co a proč lidé sdělovali svému vůdci?

Poslední vůle Adolfa Hitlera?

Schůzky se vedle vůdce účastnilo dalších šest lidí, mezi kterými byl třeba vrchní velitel Luftwaffe Hermann Göring, vrchní velitel námořnictva Erich Raeder nebo Hitlerův pobočník, plukovník Friedrich Hossbach (na úvodní fotografii k článku sedí vedle řidiče). Jeho záznam události později dostal jméno Hossbachovo memorandum.

Půltucet mužů se setkal na říšském kancléřství 5. listopadu 1937 v 16:15 a celé to zabralo přibližně 4,5 hodiny, v jejichž průběhu byly položeny základy událostí, které změnili tvář 20. století.

Hitler začal konstatováním, že obsah schůzky je natolik důležitý, že v jiných zemích by jistě byl důvodem ke svolání celé vlády. Zapojit víc lidí z říšského kabinetu odmítl proto, aby se všechno udrželo co nejdéle v tajnosti. Pak požádal účastníky schůzky o jednu věc: museli přísahat, že budou mlčet o tom, co se dozví. A poté jim řekl, že pokud zemře, mají v zájmu dlouhodobé německé politiky tento výklad aktuální situace a plánů do budoucna považovat za jeho poslední vůli.

Polibek pro Hitlera aneb Jak zahnat nejnebezpečnějšího muže 20. století do úzkých

Hitler jde na východ

Jeho vize zahraniční politiky počítala s rychlou anexí Rakouska a Československa, v případě nutnosti za použití síly. A pak mělo následovat další rozšíření. Paradoxně, několik hodin předtím podepsal Hitler s polským velvyslancem smlouvu zajišťující, že Německo bude respektovat polská územní práva.

Ze strany některých ministrů padly námitky, že země nemá připravenou armádu, zejména pokud by se na obranu napadených států postavily Velká Británie nebo Francie. Tyto dvě země Hitler považoval za: „protivníky plné nenávistí, kterým je německý kolos ve středu Evropy trnem v oku."

Přes možnou nedostatečnost armády došlo už na jaře 1938 k anšlusu Rakouska a Hitler pokračoval v naplnění svého plánu získat jak zdroje na expanzi, tak zvětšit lebensraum, tedy životní prostor pro nadřazený německý národ. Rozšířit ho chtěl na východ a konečným cílem bylo rozsáhlé území Sovětského svazu.

Zdroje: ghdi.ghi-dc.org, encyclopedia.ushmm.org, holocaust.cz