Mozek a únava: Podle nové studie si i on potřebuje odpočinout a dobře se vyspat

Imrich Rešeta
14. 08. 2022 18:12

Zdroj: Unsplash

Fyzická zátěž vyčerpává organismus, ale co ta duševní? Vědci zjistili, proč člověk, který celé hodiny „jen“ sedí a usilovně přemýšlí, také pociťuje únavu. Výsledky výzkumu zveřejnili v periodiku Current Biology.

Když intenzivní duševní práce trvá několik hodin, způsobuje to vznik škodlivých látek, které se hromadí v části mozku známé jako prefrontální kůra. To je ta část, která zodpovídá za kreativitu, empatii nebo rozhodování ve složitých situacích. Následně se člověk posouvá směrem k takzvaným nízkonákladovým akcím. Ty nevyžadují žádné úsilí, protože nastupuje kognitivní únava.

Alkohol a mozek: Podle nové studie urychluje jeho stárnutí už sedm piv týdně

Může se mozek unavit?

„Vlivné teorie naznačovaly, že únava je druh iluze, kterou si mozek uvařil, aby nás donutil přestat s tím, co děláme. A abychom se přesunuli k více potěšující činnost,“ cituje magazín Science Daily jednoho z autorů studie Mathiase Pessiglioneho. „Naše zjištění však ukazují, že kognitivní práce vede ke skutečné funkční změně - akumulaci škodlivých látek. Takže únava by skutečně byla signálem, který nás nutí přestat pracovat. Jenže za jiným účelem: zachovat integritu fungování mozku."

Pessiglione a jeho kolegové použili magnetickou rezonanci ke sledování chemie mozku v průběhu pracovního dne. Pozorovali dvě skupiny lidí. Jedna potřebovala tvrdě přemýšlet, druhá měla relativně snazší úkoly. Známky únavy viděli pouze ve skupině, která tvrdě pracovala. Měli také vyšší hladiny glutamátu v neuronových spojeních prefrontální kůry mozku. Zdá se, že hromadění glutamátu činí další aktivaci mozku „nákladnější“, jeho nastartování je po psychicky náročném pracovním dni obtížnější.

Podle Pessiglioneho není možné následné omezení schopnosti mozku usilovně přemýšlet nějak obejít. „Použil bych staré dobré recepty: odpočinek a spánek! Glutamát je totiž během spánku z neuronových spojeních vyloučen."