Close search

Výročí narození legendárního Rudolfa Hrušínského. Jako kouzelník Pasparte nepřestává okouzlovat

Česká televize

Byl to mistr hereckého umění, který zvládl ztvárnit jak ty nejvážnější lidské charaktery a nejsložitější postavy, tak komediální role plné humoru. Všem dokázal propůjčit i svoji výraznou osobitost spojenou s hlasovou precizností. Byl to velký herec, který i přes normalizační restrikce zazářil v desítkách snímků. Byl to také jeden z báječných mužů s klikou...

Rudolf Hrušínský nejstarší se narodil 17. října 1920 a zemřel 13. dubna 1994. Pocházel z umělecké rodiny, a tak již v dětství působil v divadle, především tedy jako jakási živá rekvizita. Dokonce byl obsazován i do dívčích rolí. Trvalo to, ale nakonec se stal členem Národního divadla a jako filmový herec zazářil v necelé dvacítce snímků. K těm nejvýraznějším patřil Spalovač mrtvol.

Stejně bravurně jako fašistického psychopata ve snímku Spalovač mrtvol však zahrál i lehkomyslného Švejka nebo svérázného kouzelníka Pasparteho. V půvabném retro snímku režiséra Jiřího Menzela se jako kouzelník a majitel maringotky s vlastním promítacím přístrojem vrací na samý začátek kinematografie, aby vzdal hold jejím průkopníkům.

Báječní muži s klikou

Režisér Jiří Menzel, který si také ve filmu zahrál a podílel se spolu s Oldřichem Vlčkem na scénáři, využil lehkou ironii a uměleckou nadsázku. S mírnou ironií a příjemným nadhledem vytvořil dílo přibližující se historickému předobrazu těch, kteří na přelomu 19. a 20. století podlehli vábení kinematografu.

Pokud jde o Rudolfa Hrušínského, jeho postava Viléma Pasparteho byla inspirována reálným kouzelníkem a podnikatelem Dismasem Šlamborem, který si říkal Viktor Ponrepo a získal kinematografickou licenci na první stálé pražské kino v domě u Modré štiky v Karlově ulici. Ve snímku se objeví i odraz prvního českého filmového herce Josefa Švába-Malostranského nebo režisér a kameraman prvních českých filmových snímků Jan Kříženecký.

Právě historické nesrovnalosti snímku však kritika tvrdě odsoudila. Režisér na to reagoval slovy, že přece nemělo jít o dokument, ale dobový příběh. Zatímco kritici film roznesli na kopytech i kvůli přehrávání herců, diváci úsměvnou notu snímku ocenili a oceňují dodnes.

Film se zařadil mezi klenoty české kinematografie, ačkoliv často jako lehký a nevýrazný snímek stojí v pozadí. Rudolf Hrušínský jako kouzelník Pasparte zdaleka nedokáže vytvořit tolik palčivých otázek a zádumčivých myšlenek jako zmiňovaný spalovač mrtvol, o to je jeho úloha milejší.

Přestože je snímek Báječní muži s klikou poeticky lehký, jeho natáčení provázaly samé tragédie.

Jedna tragédie za druhou

Snímek se zrodil velmi nenápadně, když scénárista Oldřich Vlček oslovil Jiřího Menzela jako režiséra a kamaráda z vojny, zda by nechtěl natočit film.

„Odpověděl jsem mu, že ano, ale jen pokud je film už schválený. Nechtěl jsem podstupovat ten potupný proces a boje o to, co se tam může objevit a co ne,“ uvedl Menzel. Soudruzi byli filmu nakloněni, potřebovali totiž něco k výročí české kinematografie.

Jakkoli byl zrod snímku snadný, natáčení byla jedna velká katastrofa. Vladimír Menšík po každém natáčecím dni odjížděl kvůli astmatu do nemocnice, Josef Kemr chytil zápal plic. Herci se v onemocněních střídali jeden po druhém a natáčecí dny se musely posouvat, což v té době bylo něco nevídaného. Pohroma za pohromou vedla k tomu, že samotného režiséra postihly žaludeční potíže psychického původu. Přes všechno se film nakonec dokončil a dodnes těší nejednoho diváka.

PODÍVEJTE SE NA BÁJEČNÉ MUŽE S KLIKOU DO FOTOGALERIE:

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu