Close search

Den památky obětí vyhlazení terezínského rodinného tábora. Největší jednorázovou vraždu československých občanů nepřežily tisíce

Pixabay.com Zdroj: Pixabay.com

Teprve v roku 2017 se 9. březen stal významným dnem, kdy si připomínáme oběti terezínského rodinného tábora v Osvětimi - Březince. Jednalo se o jednu z nejtemnějších nocí historie koncentračních táborů.

Do terezínského rodinného tábora byli zpočátku deportováni převážně českoslovenští občané, až později i Němci, Rakušané nebo Holanďané. Šlo o jednu ze sekcí ve vyhlazovacím táboře Osvětim – Březinka. Dochovalo se jen velmi málo dokumentů, na základě kterých by ho mohli historici zkoumat. Ale známo je, že během let 1943-1944 do něj bylo deportováno téměř 18 tisíc vězňů.

Mladí Židé jako hrozba povstání

Nacisté transportovali do rodinného tábora Židy poprvé 6. září 1943. Jedním z důvodů byla obava o možnou vzpouru mladých vězňů v terezínském ghettu. Vzhledem k tomu, že ghetto bylo v tehdejším Československu, hrozbu představovalo i jeho umístění. Terezín bylo malé pevnostní město v okresu Litoměřice, usazené při řece Ohři.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Auschwitz Memorial and Museum (@auschwitzmemorial),

V transportech bylo jen necelých dvacet procent lidí nad šedesát let a několik procent pod patnáct let. V Osvětimi se jim dostalo nečekaných privilegií. Neprocházeli klasickou selekcí, rodiny nebyly rozdělené do různých sekcí tábora. Odtud se vzalo pojmenování rodinný tábor. Všichni si mohli ponechat zavazadla, některé kusy civilního oblečení. Nelze však vyvolávat mylný dojem, že by život v této sekci byl nějak jednodušší. Úmrtnost v důsledku nemocí dosahovala rozměrů porovnatelných s jinými sekcemi.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Auschwitz Memorial and Museum (@auschwitzmemorial),

Ženám ani mužům nebyly oholeny hlavy a děti si směly hrát přes den v dětském bloku. Historici dodnes spekulují, že takový postup nacistů souvisel s plánovanou návštěvou delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže v terezínském ghettu. Jednotný názor na to však dodnes není, protože o tomto táboře se mnoho dokumentů nedochovalo. Jasné není ani to, proč by se takovému zacházení dostávalo vězňům v Osvětimi, ačkoliv návštěva byla ve vzdáleném Terezíně.

Lagersperre a noc hrůzy

Historikům je ale jasné, že v březnu 1944 dostali lidé z transportů v Osvětimi příkaz, aby napsali svým blízkým korespondenční lístek s datem 25. března. Důvodem mělo být přemístění do pracovního tábora v Heydebrecku. Pozdější datum nevzbuzovalo podezření, jednalo se o běžnou praxi nacistů. Hned 7. března však byl vydán rozkaz, aby nikdo v táboře nevycházel do práce. Dopoledne téhož dne byli všichni přemístěni na prázdné bloky.

Osmého března byla vydána tzv. Lagersperre. Znamenala absolutní zákaz vycházení z bloků v celém táboře. Ve stejnou chvíli byl tábor obklíčen ozbrojenými jednotkami SS. Blok po bloku nacisté nakládali na auta a odváželi lidi do plynových komor. Ženy, s jistotou, že jde o jejich poslední minuty, při vstupu do plynových komor zpívaly hymnu.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Auschwitz Memorial and Museum (@auschwitzmemorial),

Té noci zemřelo celkem 3 792 lidí a jednalo se o největší jednorázovou vraždu československého obyvatelstva v dějinách druhé světové války. Pravděpodobně jde rovněž o jeden z nejtemnějších momentů historie koncentračních táborů.

Významný den v České republice

Událost si v českých kruzích získávala mediální pozornost velmi pomalu. Před více než 20 lety se o ni nemluvilo téměř vůbec, ačkoliv zájem o zpovědi přímých účastníků hrůz druhé světové války neustává ani po 75 letech. Jen už ubývá těch, kteří mohou mluvit. Parlament České republiky zařadil 9. březen jako významný den až v roce 2017, a to na návrh pedagoga a nynějšího ředitele Správy Krkonošského národního parku Robina Böhnische.

Zdroj: genocidestudies.cz, wikipedia.org, plus.rozhlas.cz, archeologiezla.cz, holocaust.cz

NA OBRAZY Z OSVĚTIMI SE MŮŽETE PODÍVAT V GALERII:

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu