Lidé, kteří věří pseudohlubokým moudrům, prý nejsou nejostřejší tužky v penálu

Imrich Rešeta
09. 10. 2022 15:44

Zdroj: Unsplash

Magazín Science Alert upozorňuje na švédskou studii, podle které existuje zřetelná hranice mezi skutečně hlubokým a tím, co trochu zní, že by to mohlo být hluboké. Ale není. A vlastně to nedává smysl. Vůbec.

Vědecké označení těchto myšlenek zní pseudo-profound bullshit, což bychom mohli přeložit jako pseudohluboké kecy. Jakkoli to zní neobvykle a legračně, je to důležitý předmět vědeckého studia. Má to nějaký smysl? Vlastně ano. Protože čím více se dozvídáme o pseudohlubokých kecech, tím víc se můžeme dozvědět o tom, proč jim tolik lidí propadá.

Když máš doma šílence, tak si pořiď milence: Vtipná moudra Haliny Pawlowské, která mají něco do sebe

Pseudohluboké kecy

Určitě jste se se s tím setkali na sociálních sítích. Někdo sdílí obrázek přírody, vodopádu, koťátka, vesmíru nebo západu slunce a u toho je ozdobným písmem napsáno: „Zdraví a tolerance poskytují kreativitu pro budoucnost". A následuje záplava lajků a sdílení.

Už v roce 2015 studovali kanadští vědci pseudohluboké kecy a zjistili, že lidé, kteří jim věří, častěji vykazují nižší kognitivní schopnosti. A jsou také náchylnější věřit konspiračním teoriím, paranormálním jevům a alternativní medicíně. Na to pak navázali švédští výzkumníci, kteří chtěli zjistit, zda existuje souvislost mezi tím, jak jsou lidé vnímaví k nesmyslným blábolům a jejich skutečným chováním.

Tým z Linköpingské univerzity zkoumal více než 1 000 lidí požádal je, aby ohodnotili 14 vět, z nichž polovina byla skutečně hluboká a polovina lehce pokulhávala. Kromě toho se jich zeptali, zda v minulém roce přispěli na charitu. Ukázalo se, že lidé, kteří byli nejvíce vnímaví k pseudohlubokým kecům, se méně často zapojovali do prosociálního chování. Tím se myslí finanční dary charitě nebo dobrovolnictví. Žjí tedy často v rozporu s tím "hlubokým", čemu věří...