Close search

Ženy proti proudu: Dětské nevěstě Rukhmabai pomohla z vynuceného sňatku královna Viktorie

Wikimedia Commons/Lytton Strachey Artist Von Angeli, Public domain Zdroj: Wikimedia Commons/Lytton Strachey Artist Von Angeli, Public domain

Rukhmabai se kvůli společenskému tlaku musela jako jedenáctiletá vdát za bratrance svého nevlastního otce. Muže ale nepřijala, ani když ji k tomu nutil soud.

Její matka Jayantibai se vdávala ve čtrnácti, v patnácti se jí narodila Rukhmabai a o další dva roky později se z ní stala vdova. Protože to její kasta umožňuje, šest let na to uzavírá další sňatek, bere si Sakharama Arjunema, pokrokového lékaře a aktivistu.

Problémový manžel

Zázemí nevlastního otce je důležité zmínit, protože i když pod tlakem společenských norem provdá jedenáctiletou Rukhmabai za svého bratrance, trvá na tom, aby pár bydlel u nich, a manželství nebylo takzvaně konzumováno. Devatenáctiletý novomanžel Bhikaji měl zatím vystudovat univerzitu a stát se dobrým člověkem.

Jenže moc se mu to nelíbilo. Šel raději bydlet ke svému strýci a vyhýbal se škole, jak se to jen dalo. Hromadil dluhy, které chtěl vyřešit díky majetku své manželky. Jenže ta nadále odmítala nastěhovat se k němu a podporoval jí v tom i nevlastní otec Sakharam.

Místo toho, aby se Rukhmabai podvolila tradicím, zůstávala doma, studovala lékařské knihy, a dokonce ji učil i nevlastní otec, který byl v mnoha ohledech pokrokový muž. Mladou dívku seznámil se svými liberálně smýšlejícím přáteli a dokonce ji povzbuzoval k tomu, aby získala lékařské vzdělání v Anglii. A to v té době nebylo obvyklé ani u britských dívek.

Žena proti proudu

Nespokojený Bhikaji se v březnu 1884 obrátil na Nejvyšší soud a domáhal se naplnění svých manželských práv. Soud dal Rukhmabai na výběr – buď s ním začne žít, nebo půjde na šest měsíců do vězení. Dívka si zvolila druhou možnost. Argumentovala tím, že ji nelze přinutit k manželství, které bylo zorganizováno ve věku, kdy nebyla schopna sama se rozhodnout. Na tu dobu šlo v Indii o neslýchaný a hodně kontroverzní názor.

Soudní spor, který následoval, patří k nejsledovanějším případům 19. století také ve Velké Británii, do jejíž impéria patřila většina indického kontinentu. A to nejen ve feministických kruzích, rezonoval i na půdě parlamentu. Zájem o případ projevila také sama královna Viktorie.

Rukhmabai v té době publikovala několik článků v Times of India o dětských sňatcích, vynuceném vdovství a postavení žen ve společnosti. „Hanebná praxe dětských sňatků zničila štěstí mého života. Staví se mezi mne a věci, které si cením nad všechny ostatní – studium a mentální kultivaci. Bez nejmenší viny na mé straně jsem odsouzena k izolaci; na každou snahu povznést se nad mé nevědomé sestry se dívá s podezřením a je interpretována nespravedlivým způsobem,“ stojí v jednom z nich.

Vykoupení z manželství

V roce 1888 přistoupí Bhikaji na mimosoudní vyrovnání ve výši 2000 rupií a může dojít k anulování manželství. Rozhodnutí soudu, kterým se domáhal poslušnosti své manželky, bylo zrušeno díky dekretu královny Viktorie, v němž stálo nejen to, že se ruší sňatek, ale také že mladá dívka nepůjde za svůj odpor do vězení.

Rukhmabai odchází do Anglie studovat medicínu na London School of Medicine for Women. Po návratu do Indie se stává jednou z prvních lékařek v zemi, pracovala 35 let ve státní nemocnici v městě Rádžkót. Nadále vedla boj proti dětským sňatkům a věnovala se postavení žen ve společnosti. Sama se už ale nikdy nevdala.

Zdroje: thebetterindia.com, bbc.com, wikipedia.org

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu