Imrich Rešeta
19. 05. 2020 11:24

Sdílet

Zdroj: Wikimedia Commons/Austin Post, Public domain

Erupce sopky Mount St. Helens přesně před čtyřiceti lety přepsala moderní dějiny USA a vstoupila do nich jako nejničivější sopečná katastrofa historie. Vyžádala si 57 životů a zlikvidovala 230 kilometrů čtverečních lesa.

Obrovské erupci předcházely dva měsíce otřesů, úniků množství ohromného páry a vytváření lávového rezervoáru pod severní částí sopky, která se kvůli tomu nebezpečně vyboulila.

Fotogalerie

Osmnáctého května 1980, ráno v 8:32:11, došlo k dalšímu zemětřesení, tentokrát o síle 5,1 magnituda. To spustilo kolaps severní strany sopky a následně došlo k patrně největší erupci v moderních dějinách lidstva.

Zapomenuté ženy Černobylu zůstaly v práci do poslední chvíle. V bolestech pak umíraly dlouhé týdny

Dva zápisy do historie

Přestože název Mount St. Helens svádí k tomu, aby se překládala jako Hora svaté Heleny, pojmenování pochází z úplně jiného zdroje. George Vancouver a důstojníci HMS Discovery na svém průzkumu severního pobřeží Tichého oceánu provedli 19. května 1972 jako první Evropané oficiálně zaznamenané pozorování této hory. O několik měsíců později se horu rozhodli pojmenovat podle britského diplomata Alleyna FitzHerberta, prvního barona St. Helens.

O 200 let později se hora ve washingtonském Národním lese Gifforda Pinchota znovu zapisuje do historie, byť už v méně pozitivním významu. Masivní exploze a sesuvy půdy ji připraví o téměř 400 metrů výšky z původních 2 949 metrů a významně přetvoří její vzhled.

Během tří minut po sopečné erupci postranní výbuch, který nabral rychlost více než 482 kilometrů za hodinu, spálil 230 kilometrů čtverečních lesa. Při erupci zahynuly tisíce zvířat, ale už koncem května se vracejí větrem rozptýlení pavouci a brouci. Z oblastí okolo Washingtonu bylo později odstraněno více než 900 000 tun popela.

Nejkrutější sporty se zvířaty: Hod liškou, zápas s chobotnicí nebo přetahování úhořem

Legenda o krásné dívce

Nebylo to první řádění Mount St. Helens. K pravděpodobně mnohem větší explozi došlo před 4000 lety a původní obyvatelé Severní Ameriky poté opustili okolní loviště. Hoře dali několik jmen - Lawala Clough, Low-We a Loowit. A k tomu poslednímu se váže zajímavá legenda.

Synové Velkého ducha Sahala, Wyeast a Klickitat, se zamilovali do nádherné dívky Loowit, která kdysi byla stařenou starající se o posvátný oheň. Za věrnost této povinnosti dostala od Sahaly dar věčného života. Hrozně však plakala, protože nechtěla žít navždy jako stará žena. Sahale nemohl dar vzít zpět, ale nabídl jí ještě jedno přání. Loowit chtěla být mladá a krásná. A její věhlas se pak šířil do celého světa.

Tehdy se objevují Wyeast a Klickitat, kteří o přízeň dívky bojovali tak mocně, že ničili vesnice a lesy. Sahale za to milence potrestal a tam, kde padli, postavil tři vrcholky hor - Wyeast (Mount Hood), Klickitat (Mount Adams) a Loowit (Mount St. Helens).

Na fotky dokumentující výbuch Mount St. Helens se můžete podívat do GALERIE:

Fotogalerie

Zdroje: edition.cnn.com, volcano.oregonstate.edu