Close search

Homo sapiens osídloval Evropu dřív, než se předpokládalo. Neandrtálci od něj odkoukali umění výroby šperků

Tsenka Tsanova, MPI-EVA LEIPZIG, CC-BY-SA Zdroj: Tsenka Tsanova, MPI-EVA LEIPZIG, CC-BY-SA

Lidské kosti z bulharské jeskyně Bacho Kiro naznačují, že Homo sapiens dorazil do Evropy o tisíce let dříve, než se původně myslelo. A kontinent sdílel s neandrtálci, kteří od něj na sklonku svého věku pochytili umělecké zručnosti.

Dvě studie, zveřejněné v pondělí v časopisech Nature a Nature Ecology & Evolution, informují o tom, že vědci našli v jeskyni Bacho Kiro zub a čtyři fragmenty kostí, pocházející od čtyř různých lidí. Podle radiokarbonové metody a testu DNA patří pozůstatky příslušníkům Homo sapiens (Člověk rozumný) a jsou staré 46 000 let.

Je to výrazná změna oproti předchozím nálezům z Rumunska, podle kterých Homo sapiens dorazil do Evropy přibližně o 6000 let později. Tedy v době, kdy se už Homo neanderthalensis (neandrtálec) odebíral do minulosti.

Brzký příchod

Paleoantropolog Jean-Jacques Hublin tvrdí, že lidé a neandrtálci žili na stejném kontinentu asi 7 000 let a trochu interagovali, byť pravděpodobně ne často.

Víme, že když lidé dorazili, byli tady neandrtálci. Údolí Dunaje mohlo být pro moderní lidi v různých obdobích cestou k přesunu do této části Evropy," pokračuje Hublin.

Původní nálezy z bulharské jeskyně Bacho Kiro, která se nachází u města Gabrovo, na severním svahu pohoří Velký Balkán, obsahují zvířecí kosti, včetně nosorožců, lvů a jeskynních medvědů. Ranní Evropané vyráběli přívěsky jen ze zubů jeskynního medvěda, který byl jejich oblíbeným zvířetem.

Podle Hublina objev naznačuje, že neandrtálci, kteří do té doby neměli dovednosti potřebné k výrobě šperků, se je naučili od moderního člověka.

Noví sousedé

Okolí jeskyně Bacho Kiro bylo dlouho domovem neandrtálců, kteří zde nechali kamenné nástroje staré více než 50 000 let. Ale pak vědci znovu prokopali jeskyni a použili špičkovou sadu nástrojů, aby identifikovali stoličku a hrst kostních fragmentů patřících Homo sapiens. Data ukazují, že zde žili již před 46 000 lety, co z nich činí nejstarší známé příslušníky našeho druhu v Evropě.

Poslední neandrtálci žili v západní Evropě ještě před asi 40 000 lety, takže se oba druhy musely na kontinentu překrývat nejméně 5 000 až 7 000 let. Nedošlo jen na předání uměleckých zručností, podle jedné studie DNA to mezi nimi někdy dospělo také k páření.

Na jeskyni Bacho Kiro se můžete podívat do GALERIE:

Zdroje: latimes.com, sciencemag.org

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu