Close search

Annie Londonerry: První žena historie, která objela na kole celou planetu

Public domain Zdroj: Public domain

Dvanáctého září 1895 se v ulicích Chicaga objevuje neobvyklý úkaz - žena na kole. Ale to ještě není všechno. Annie Londonerry na něm právě objela celý svět.

Když se v září vrací do Bostonu, malou osamělou figuru na kole vítá nadšený dav. Je oděna trochu netradičně, z praktických důvodů má mužský šat, ale už je jasné, že pro ženy otevřela novou kapitolu samostatnosti.

Ženská revoluce

Je považována za model nové ženy – silné, nezávislé a vynalézavé. Její výkon inspiroval další ženy k překonávání dobových překážek a revoluce se odehrála na několika frontách. Díky jízdě na kole dostaly možnost svobodného pohybu, nebyly na nikoho odkázané. A rovněž došlo k úpravě oblečení, aby jim obrovské viktoriánské sukně nepřekážely v jízdě.

Annie Cohen se narodila v roce 1870 v Litvě, ale její rodiče brzo sbalili všech pět dětí a vydali se hledat štěstí do USA. V roce 1887 umírají krátce po sobě a Annie, která se musí starat o mladší sourozence, se brzy na to vdává za podomního obchodníka Simona Kopchovského. Všichni bydlí pohromadě v jednom domě.

Podle archivních záznamů vypadá její cesta kolem světa krajně nepravděpodobně. Zaprvé tady byl fakt, že je vdaná a doma má tři malé děti. Opustit rodinné povinnosti? Neslýchané. Neměla žádné zkušenosti s jízdou na kole a to na ní čekalo 15 měsíců cesty. Další dobovou komplikací je její příjmení Kopchovská, Boston se totiž koncem 19. století vezl na vlně antisemitismu. Jak se tedy mohla dostat k takové příležitosti?

Na cestu s revolverem

Jako úplně první objel planetu Thomas Stevens v letech 1884-86 na takzvaném vysokém kole, co je prehistorický model s obrovským předním kolesem, které mohlo mít průměr až 1,5 metru, a mnohem menším zadním. To inspirovala dva nejmenované bohaté obchodníky z Bostonu, aby uzavřeli sázku, že žádná žena nedokáže zopakovat Stevensův výkon. Muži se vsadili o 20 000 k 10 000 dolarům v době, kdy byla průměrná roční mzda přibližně 1000 dolarů. A to ještě nebylo všechno.

Podle Petera Zheutlina, Cohenové pravnuka, který se věnuje popularizaci jejího životního příběhu, měla vyrazit bez peněz, z některých velkých měst musela donést podpisy amerických konzulů, a potřebovala si v průběhu cesty sama vydělat na režii. Když tohle všechno zvládne do 15 měsíců, získá odměnu 10 000 dolarů. Ani Zheutlin nikdy nezjistil, proč byla vybrána zrovna ona.

Sedmadvacátého června 1984 se v jedenáct hodin dopoledne v Bostonu setkalo asi 500 lidí, dav tvořený Cohenové přáteli, zvědavci a sufražetkami. Odvážná žena měla na sobě dlouhou sukni, korzet a vysoký límec, náhradní oblečení, malý revolver s perleťovou rukojetí a turistické průvodce s cyklistickými mapami. Pak se z davu vyloupl zástupce společnosti Londonderry Lithia Spring Water Company, který Cohenové podal 100 dolarů v šecích, odměnu za zavěšení reklamního štítu na kolo. Odtud pochází příjmení Londonderry, pod kterým se Annie Cohenová proslavila. A pak prý odplula jako drak dolů po Beacon Street.

Obchodnice Annie

Když dorazila po měsíci do Chicaga, ztratila nejen 9 kil na váze, ale také chuť pokračovat dál. Blížila se zima a před ní byly hory. Naštěstí znovu znovu prokázala svůj obchodní talent, ostatně již zmiňované sponzorství od Londonderry si také sama domluvila dopředu. Po setkání s představiteli společnost Sterling Cycle Works dostala modernější kolo, roadster, které bylo o poznání lehčí, byť nemělo volnoběh ani brzdu. Sukni vyměnila za turecké kalhoty a prý je střídala také s pánským jezdeckým úborem.

S novým elánem se vydala na cestu, která je sice unikátním počinem, ale není úplně jasný její průběh. Někdy se píše o tom, že neprocestovala svět na kole, ale s kolem. Ulehčovala si to prý vlakem a s jistou obezřetností je potřeba vnímat třeba její historky o lovu tygrů v Indii s příslušníky německé monarchie, nebo příběh o postřelení a uvěznění v Japonsku. Také ve Francii, která byla její první zastávkou po USA, vyprávěla, že je bohatá sirota, nebo že je neteří amerického senátora…

Annie Londonderry v průběhy cesty, a také dlouho po ní, pečlivě živila a zhodnocovala svůj příběh a vytvořila tak v jistém smyslu legendu o prvním ženském globálním cyklovýletu. Pokud se ale dá stranou všechno to, co je navíc, v jádru zůstane odvážná žena, která se pustila do boje s mužským pohledem na svět a poradila si s tím po svém. A to je patrně její nejdůležitější odkaz.

Zdroje: csmonitor.com, Bicycling, wikipedia.org

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu