Close search

Jmenuji se Fanny Kaplanová. Dnes jsem postřelila Lenina, řekla mladá revolucionářka k výstřelům, které změnily historii

Wikimedia Commons/German Federal Archives, Public domain Zdroj: Wikimedia Commons/German Federal Archives, Public domain

Vladimir Iljič Lenin přežil 30. srpna 1918 už druhý pokus o atentát. Tento ale měl dalekosáhlé následky nejen na zdraví slavného revolucionáře.

Lenin se rád pohyboval mezi lidmi bez omezení, mluvil s nimi bezprostředně a nijak se od nikoho nedistancoval.

Byť mu jeho přístup k lidu a nastolované myšlenky přinášely velkou popularitu, nebylo to ještě nic v porovnání s tím, co se dělo po atentátě.

Osudové výstřely

Třicátého srpna 1918 navštívil Vladimir Lenin továrnu na výrobu zbraní. Po projevu k davu a následných diskusích zamířil ke svému autu, když zazněly tři výstřely. Nebylo jasné, odkud vyšly.

Jeden z výstřelů zasáhl politika do ramene, druhý do krku a třetí jen proletěl jeho kabátem. Lenin padá k zemi a v davu vypukne panika a lidé si ukazují na ženu, která se chovala zvláštně.

Byť se to tehdy mohlo zdát jasné, není úplně jisté, jestli střílela doopravdy. Byla téměř slepá a celá událost se odehrála za padajícího soumraku, takže rozhodně nemohla už dobře vidět. Navíc neměla zkušenosti se střelnými zbraněmi. Přesto se stala terčem obvinění z atentátu.

Šlo o 28letou revolucionářku Fanny Kaplanovou.

Smolařka Fanny

Fanny Kaplanová se narodila v roce 1890 v ruské provincii Volynia, která se nachází na území dnešní Ukrajiny. Její otec byl učitelem v místní židovské komunitě, dceru a dalších šest dětí vzdělával doma. Když šla Fanny studovat do Oděsy, probudilo se v ní politické cítění. Dokonce natolik, že v šestnácti se přestěhovala do Kyjeva s několika podobně naladěnými kamarády, kteří patřili k anarchistům a plánovali rozpoutat politický teror.

Jenže pak v jejich bytě předčasně exploduje bomba a provalí se spiknutí, jehož je Fanny součástí. Končí na Sibiři, kde trpí psychicky i fyzicky natolik, že v roce 1909 přichází o zrak. Lékaři dívku sice částečně vyléčí, ale stejně zůstává téměř slepá. Vidí víceméně jenom obrysy.

V roce 1917 se díky únorové revoluci dostává na svobodu a začíná pracovat ve Straně socialistů-revolucionářů. Jenže po mnoha konfliktech s konkurencí bolševici v lednu 1918 zakazují všechny další politické strany a Fanny přichází o místo. Tím se v ní jenom posílí vztek na Lenina, kterého považuje za zrádce revoluce.

Zlomový rok 1918

Neví se přesně, co Fanny Kaplanová dělala do srpna 1918, ale lze předpokládat, že se stala součástí spiknutí. Není totiž moc pravděpodobné, že by plán zosnovala sama a podle některých historiků také neměla být jediná, kdo stál v davu se zbraní.

Možná také nestřílela, jen to pak vzala na sebe. Samotné střílení totiž nikdo neviděl. A navíc se kulka, kterou o čtyři roky později chirurg vytáhne z Leninova těla, neshoduje se zbraní, kterou policie našla u Kaplanové.

To ale koncem srpna 1918 nikdo neřešil. Fanny končí v rukou nechvalně známé policejní sekce Čeka, kde je patrně mučena, aby se doznala k činu. Nikdy neprozradila své komplice, ani jestli vůbec s někým ještě spolupracovala. Třetího září je odsouzena a popravena střelou do týla.

Jmenuji se Fanny Kaplanová. Dnes jsem postřelila Lenina. Udělala jsem to já sama,“ začíná strohé doznání, které osmadvacetiletá atentátnice učinila po výslechu Čeky. Jsou to její poslední známa slova.

Stíny nad Leninem

Vladmir Lenin, v obavách o to, že Kaplanová není jediná atentátnice, odmítá opustit Kreml a jít do nemocnice. I proto se přivolaným lékařům, bez potřebného vybavení, nepovede odstranit kulku, kterou má v krku. K tomu dojde až o čtyři roky později, kdy se jeho zdravotní stav už výrazně zhoršil.

Krátce po vyjmutí kulky utrpí první ze série mrtvic, dočasně ztrácí schopnost mluvit a má paralyzovanou pravou část těla. Byť se spekuluje o různých důvodech, jedním z nich byla patrně otrava organismu olovem z kulky, kterou měl dlouhé roky v těle. Ke konci své životní dráhy už potřebuje celodenní péči lékařů a nedokáže mluvit vůbec. V roce 1924 umírá po sérii mrtvic.

Jeho popularita po útoku sice výrazně stoupla, ale zaplatil za to zhoršením zdraví. Navíc atentát vedl k okamžitému rozpoutání takzvaného Rudého teroru, kterým se bolševici chtěli vypořádat s kontrarevolucí. A v následujících několika měsících přišly o život stovky lidí, kteří jim stáli v cestě. Dodnes proto nelze uspokojivě odpovědět nejen na otázku, do jaké míry byla Fanny Kaplanová osamělá střelkyně, ale také, kdo skutečně stál za jejím činem.

Další informace o atentátu na Vladimira Lenina najdete v GALERII:

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu