Close search

Batole na trůnu: Nejmladší monarchové historie a jejich osudy

Wikimedia Commons, Public Domain Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain

Představa, že monarcha musí být důstojný člověk s šedinami a ideálně půl stoletím zkušeností, neplatí vždy. Historie zná případy, kdy na trůn nastoupil i novorozenec.

Podle legendy byl tím úplně nejmladší vladařem Šápúr II., perský velkokrál z rodu Sásánovců. Když v roce 309 zemřel jeho otec Hormizd II., nebyl následník trůnu ještě na světě.

Aby se Šápúr II. mohl stát králem, koruna byla přiložena na břicho jeho matky, jedné z konkubín Hormizda II.

Novorozenci vládnou

Šápúr II. byl výjimkou, obvykle se totiž alespoň čekalo na to, až bude příští vladař na světě. Tak tomu bylo v případě Alfonse XIII., který se stal španělským králem hned v den svého narození. Na opravdové vládnutí si ale musel počkat až do šestnáctých narozenin.

Narození Jana I. Francouzského bylo také netrpělivě očekáváno, neboť jeho otec Ludvík X. Francouzský zemřel v červnu 1316 a země byla bez panovníka. Když Jan I. přišel v listopadu na svět, stal se okamžitě králem a získává také poněkud nelichotivý titul Pohrobek. Umírá však již po pěti dnech a trůn převezme strýc Filip V., o kterém se spekuluje, že měl ve smrti mladého krále prsty.

Monarchové stárnou

Mezi panovníky, kteří získali trůn o něco starší, je patrně nejznámější Marie Stuartovna, skotská a francouzská královna. U ní čekali do šestého dne života. Korunovace pak proběhla ještě před oslavou prvních narozenin. S Marií Stuartovnou to všechno šlo trochu rychleji, v šesti letech už měla přislíbeného ženicha, budoucího francouzského krále Františka II., a v patnácti se za něj vdává.

Ruský car Ivan VI. Antonovič (na úvodním obrázku) se v roce 1740 ujímá vlády jako dvouměsíční kluk. Ale ne na dlouho. Už po roce přichází převrat a Ivan VI. putuje do vyhnanství. Až do konce svého tragického života je vězněn, co si vyžádá daň na jeho duševním zdraví – trpí depresemi a záchvaty zuřivosti.

Vysloveně matadorem byl devítiměsíční Jindřich VI, na kterého povinnosti anglického krále připadly v roce 1422.

Poslední čínský císař 

Za mladé krále a královny obvykle vládli jejich příbuzní a dítě na trůnu sloužilo jenom jako symbol toho, že se pokračuje v pokrevní linii. Často na tyto panovníky nečekalo nic hezkého, tlak a intriky, které má problém zvládnout i dospělý.

A nejde jenom o evropskou záležitost. Třeba poslední čínský císař Pchu I získává v roce 1908 vládu nad obrovskou zemí jako dvouletý, ale za rohem už číhala revoluce, která měla od základů změnit politický systém.

Pchu I po odchodu ze Zakázaného města tře bídu a je nucen rozprodávat cenné sbírky. Po druhé světové válce strávil řadu let ve vězení a když se v 60. letech dostává konečně na svobodu, živí se jako zahradník. V roce 1967 umírá na rakovinu, je pochován bez velkých poct a jako řadový občan. Jeho životní příběh se stal námětem devíti Oscary oceněného filmu Poslední císař (1987) italského režiséra Bernarda Bertolucciho.

Na nejmladší vladaře historie se můžete podívat do GALERIE:

Nejčtenější články

Zavří­t reklamu