Close search

10 největších chyb ve výchově dětí, které dělá každý rodič!

Profimedia.cz Zdroj: Profimedia.cz

Každý rodič své dítě miluje a udělal by pro něj cokoliv. Ovšem přesný návod na výchovu neexistuje, a tak se všichni dopouštíme naprosto zbytečných chyb, které naše dítě poznamená po celý zbytek života. Ať se jedná o nedostatek času, zbytečnou kritiku nebo špatnou komunikaci, vaše dítě to odnáší zcela zbytečně.

Od plenek po vysokou školu jsou rodiče těmi nejdůležitějšími osobami v životě svých potomků. To právě oni formují budoucí osobnost, určují její směr a právě oni se také dopouští těch nejzávaznějších chyb.

Na co by si rodiče měli dát ve výchově potomka pozor? A jak ze svých potomků udělat šťastné a samostatné jedince? To nám objasní psycholožka Marie Aujezdská (z kliniky Logo), která vybrala 10 nejčastějších chyb a jejich ideální řešení.  

1. Nedostatek času

Hodně rodičů v dnešní uspěchané době nemá na své potomky čas. Pro rodinu je ale nesmírně důležité vzájemné naslouchání a sdílení pocitů. V opačném případě dítě strádá a podepíše se to na něm. „Nejde zde jen o zajištění provozních záležitostí, příkazů a pokynů, ale vymezení si času a vytvoření si prostoru na naslouchání osobních prožitků dítěte,“ tvrdí psycholožka Marie Aujezdská.

2. Nadměrně ochranitelský přístup

Mateřská láska u některých rodičů nezná mezí. Některé matky své vymodlené dítě milují až přehnaně úzkostlivě. Dokáží jim volat několikrát denně, kontrolují je na každém kroku a většinu věcí dělají za ně. „Dítě se musí naučit snášet různé obtíže. Připravit se na to, že se mu nemusí vše dařit.“

3. Realizovat nesplněné přání na dětech

Sami jsme v něčem neuspěli, ale chceme si splnit své sny skrze svého potomka. Například nutíme dítě k vrcholovému sportu, i když by se raději věnovalo četbě nebo kreslení. „Někteří se dokonce snaží, aby se z jejich dítěte stal extrovert i přes to, že je od narození introvert, kterému stačí ke štěstí intimnější prostředí s několika kamarády.“

4. Nejednotná, chaotická a nedůsledná výchova  

Každý z nás má jiný názor na výchovu, která je zaručeně ta nejlepší. Ale rozdílná výchova každého rodiče, může vést ke zmatkům. „Je třeba si uvědomit, že dítě zná své možnosti i to, když se proti nastaveným pravidlům proviní.“

5. Vyvarovat se ukvapených zákazů a slibů

Příkazy jsou potřeba, ale měli by nás zajímat i názory potomka a dítě by se mělo naučit rozhodovat samo. Také bychom se měli vyvarovat slibování nesplnitelného. „Zákazy a sliby nadělají většinou jen zmatek a mohou v neposlední řadě způsobit až ztrátu důvěry dítěte ve vás.“

6. Nadměrné zaměstnávání dětí koníčky

Někteří rodiče zaměstnávají své děti od rána do večera. Vybírají jim nejrůznější kroužky a koníčky, ale měli bychom svým potomkům nechat volný prostor. „Někteří rodiče neposkytnou dítěti čas na jeho momentální potřeby a na to, aby se naučilo s tímto časem samo hospodařit.“

7. Nevhodnou činnost dítěte hned zastavit a podporovat ho v tom, v čem je dobré

 „Platí to pro mladší i starší dítě. Ale chybou je, pokud konflikt staršího dítěte řešíme před ostatními. Větší efekt mívá pozdější rozhovor v klidu.“ Rodič by měl své dítě také podpořit v jeho silných stránkách a rozvíjet v nich jeho zájem.

8. Slova nemám tě rád zcela vyloučit ze svého slovníku

I rodič mnohdy řekne něco, čeho poté lituje, a mrzí to i jeho potomka. „I když nás chování dítěte mnohdy velmi nutí k takové reakci, slova jako ´nemám tě rád´ by se měla zcela vyloučit z běžné komunikace.“

9. Pozor, jak se o dítěti vyjadřujete

Často chybujeme také ve vyjadřování se o inteligenci svého dítěte přímo před ním. „Později se důsledky tohoto přístupu mohou promítnout i v malé sebedůvěře dítěte.“

10. Rodiče nepřiznají svůj omyl a dělají se lepšími, než jsou

Umíte přiznat svou chybu? Jděte svým dětem příkladem a ukažte jim, že i vy dokážete přiznat selhání a přijmout jeho důsledky. Přiznáním omylu se velmi posílí vztah mezi rodičem a dítětem. „Pokud se přiznáme, tak to může vzájemný vztah jen upevnit. A musíme si uvědomit, že dítě stejně odhalí pravdu a její rozpor se skutečností ho může jen šokovat.“

 

Zamysleme se tedy sami nad sebou, svými potřebami, přáními, zkušenostmi z dětství i chybami a výše zmíněné chyby berme spíš jako návod.

„Přejeme hodně síly k přiznání si vlastních chyb i snaze o jejich nápravu. Ale pokud jste podle našeho obecného návodu dospěli k tomu, že děláte chyby a cítíte se provinile, tak si uvědomte, že nikdo není dokonalý. Každý se mýlíme a přiznání si vlastních chyb je první krok k úspěšnému zdolání výchovného procesu,“ uzavřela psycholožka Aujezdská.

Nejčtenější články