9 mýtů o očkování, nenechte se odradit

Bojíte se očkování?
Zdroj www.pixabay.com
Témata: očkování , strach , nemoc , léky , lékař
2. Prosince 2018
Patřili jste mezi rodiče, co očkování nijak extra neřešili a prostě děti očkovali podle očkovacího kalendáře? Ale najednou je všude tolik hrůzostrašných příběhů a tvrzení, a tak se už bojíte nechat své dítě naočkovat? Pojďme se podívat na tvrzení, kterými se často ohánějí samozvaní “odborníci”. Není pravda vše, co si přečtete nebo slyšíte.

Je bezpečnější nemoci v dětství prodělat, než se nechat očkovat

Často se doslechnete, že očkování je k ničemu, protože když dítě nemoc prodělá, je na tom mnohem lépe, jak s průběhem nemoci, tak s dlouhodobou imunitou. Podle údajů WHO (Světové zdravotnické organizace) v roce 2010 zemřelo celosvětově na spalničky více než 139 000 osob, z velké části dětí. I toto obrovské číslo je vlastně úspěchem očkovací kampaně, v roce 2000 totiž bylo mrtvých zaznamenáno více než 535 000. Nikdo z nich si asi nemyslel, že by byl dobrý nápad spalničky dostat dobrovolně. A podobně je tomu i u dalších chorob, proti kterým je možnost očkování. Bohužel dnešní trend odmítat vše, co je lékaři doporučováno nám vnucuje zkreslený pohled na věc.

Naučte se ovládat symboliku nemocí, díky níž si můžete pomoci i samy

Vakcíny způsobují autismus

Tato teorie je založena na práci britského gastroenterologa doktora Andrewa Wakefielda a jeho spolupracovníků zveřejněné v prestižním časopise Lancet v roce 1998 (Wakefield et al. 1998). V této publikaci je u souboru 12 dětí popsán komplex gastrointestinálních potíží spojených s nástupem neurologických příznaků autistického typu, které se dle pozorování rodičů objevily po aplikaci vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR). Později se prokázalo, že pan doktor Wakefield byl sponzorován zájmovými skupinami hledajícími argumenty proti v té době používaným vakcínám (uvádí se cca 670 000 dolarů za konzultační služby). Následně deset z dvanácti autorů původní práce zveřejnilo odvolání původní interpretace výsledků. Dodatečně bylo zjištěno, že již v době publikování zmíněné práce se Dr. Wakefield účastnil podání patentu na novou vakcínu proti spalničkám, konkurující dosavadním přípravkům. 24. května 2010 byl Wakefield vyřazen z lékařského registru a na území Velké Británie tak přišel o možnost vykonávat lékařské povolání. Původní publikace byla následně redakcí časopisu Lancet plně stažena jako chybná. V roce 2014 byla v časopise Vaccine publikována studie založená na metaanalýze dat získaných od více než 1 250 000 dětí, která nenalezla žádnou souvislost mezi výskytem autismu a očkováním.

Nemoci vymizely kvůli zlepšení hygieny, nikoliv kvůli očkování. Důkazem je například mor nebo tyfus, které vymizely, i když se proti nim neočkuje

Jen velmi omezený vliv má zvýšená hygiena na infekce přenášené přímo z člověka na člověka (např. kapénková infekce, přímý kontakt). Takto jsou přenášeny infekce, jako je dávivý kašel, spalničky, zarděnky, příušnice nebo chřipka. Kupříkladu u spalniček se riziko přenosu na neimunní jedince při pobytu v uzavřeném prostoru s infekční osobou blíží jistotě. Jediné účinné hygienické opatření proti tomuto způsobu přenosu by bylo striktní nošení obličejové roušky nebo lépe masky s mikrobiálními filtry.

Očkování může spouštět autoimunitní choroby

Přesné příčiny vzniku autoimunitních chorob nejsou dosud plně popsány, předpokládá se ale zásadní vliv genetiky, samotný genetický základ však nestačí. Předpokládá se nutná přítomnost spouštěče, kterým může být např. poškození tkání, léky a asi nejčastěji infekční onemocnění, v jehož průběhu může dojít k disregulaci imunitního systému a následně prolomení autotolerance. První prokázaná souvislost mezi očkováním a zvýšenou frekvencí autoimunitního onemocnění byla pozorována u vakcíny proti prasečí chřipce použité při národním vakcinačním programu v USA v roce 1976, kdy bylo pozorováno statisticky průkazné zvýšení výskytu Guillain-Barré syndromu. Jak moc tento program přispěl k zabránění rozšíření infekce a vzniku pandemie lze už jen těžko určit. Otázkou také zůstává, kolika případům Guillain-Barré syndromu očkování proti chřipce pravidelně zabraňuje, infekce chřipkovým virem (např. u neočkovaných jedinců) patří totiž mezi jasně prokázané spouštěcí faktory v patogenezi této choroby.

Vakcíny obsahují toxický hliník, který poškozuje nervovou soustavu a jeho účinky nejsou dostatečně prozkoumány

Sloučeniny hliníku byly poprvé použity jako pomocné látky již ve dvacátých letech dvacátého století. Za téměř 90 let od tohoto objevu byly hlinité sloučeniny použity v miliardách vakcinačních dávek, což je řadí mezi nejdéle a nejintenzivněji používané látky v historii moderní medicíny. Hliník je na naší planetě látka takřka všudypřítomná, do organizmu je přijímán z pitné vody, potravin ale v určité míře i z vdechovaného vzduchu. Za celá dlouhá desetiletí používání hliníku nebyla prokázána souvislost s výskytem neurologických chorob ani žádných dalších zdravotních komplikací.

Do vakcín se přidávají jedovaté látky jako formaldehyd a rtuť

Formaldehyd se při přípravě vakcín používá ve výrobním procesu k inaktivaci výchozích mikroorganismů. Ve finálních produktech se vyskytuje jen v reziduálním množství. Formaldehyd je ale také fyziologicky produkován živými organismy, lidské tělo tak disponuje mechanismy pro jeho odbourávání. Fyziologická koncentrace endogenního formaldehydu se pohybuje mezi 2–3 mg/litr krve. Jako metabolický produkt je formaldehyd obsažen i ve všech potravinách (např. mléko obsahuje 1–3 mg/l, maso cca 5–20 mg/kg, ovoce a zelenina cca 5–20 mg/kg, kilogram hrušek obsahuje až 60 mg/kg, z trávicího traktu je formaldehyd vstřebáván). Jedna dávka vakcíny tak do organizmu dodává pouze zlomek množství formaldehydu ve srovnání s formaldehydem fyziologicky tvořeným a získaným z potravy.

Rtuť byla ve vakcínách používána v organické formě jako konzervant. Účelem použití této látky bylo zabránit kontaminaci vícedávkových balení očkovacích látek po tom, kdy v roce 1928 došlo k úmrtí 12 dětí po aplikaci vakcíny, u které došlo v otevřené lahvičce ke kontaminaci stafylokoky. Paradoxně tak sloučeniny rtuti začaly být do vakcín přidávány kvůli zvýšení jejich bezpečnosti. Při používání ve vakcínách nebyla nikdy prokázána toxicita nebo kumulace v organismu (nízká biologická dostupnost, vylučování ve stolici), ani souvislost s autismem (přestože byla používána více než 70 let). Přesto s vylepšením technologií výroby a přechodem na jednodávková balení vakcín a předplněné stříkačky je po roce 2000 od použití rtuti postupně upouštěno a v dnešní době je obsažena už jen v jednom typu vakcíny proti chřipce.

V České republice se očkuje víc než jinde v Evropě/světě

V ostatních evropských zemích se očkuje proti stejným chorobám jako v ČR. Drobné rozdíly jsou pouze v aplikačním schématu. V některých evropských státech je naopak pořád prováděno plošné očkování proti tuberkulóze (Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko, Polsko), které se v ČR provádí jen u rizikových skupin.

Očkování oslabuje/vyčerpává imunitní systém

Setkání s imunogenní látkou vede ke specifické stimulaci imunitního systému spojené s aktivací celé řady imunitních mechanismů. Část takto aktivovaných buněk dlouhodobě přežívá ve formě tzv. paměťových buněk, které umožňují rychle reagovat na opakované setkání s cizorodou strukturou i po dlouhé době od posledního setkání. Tato reakce nastává po očkování stejně jako po přirozeném prodělání infekce (která s sebou ale nese zjevná nebezpečí). Imunitní systém má kapacitu reagovat až na miliardy různých cizorodých látek, přičemž vakcíny obsahují jen několik málo imunogenních proteinů.

Očkování je pouze zdroj zisku pro farmaceutické firmy

Podle oficiálních statistik Všeobecné zdravotní pojišťovny byly v roce 2013 průměrné náklady na léčbu jednoho pojištěnce téměř 24 000 Kč, z toho náklady na léky cca 3 700 Kč. Náklady na očkovací látky přepočtené na jednoho pojištěnce činily ve stejné době 95 Kč. Ve srovnání s celkovými náklady na léky tvoří náklady na nákup očkovacích látek jen několik málo procent (cca 2,5 %), z celkových nákladů na léčebnou péči dokonce jen cca 0,4 %. Je tak zcela jasné, že pokud by farmaceutické firmy chtěly dezinformační kampaní výrazně navýšit svoje zisky, logicky by se uchýlily do jiné oblasti. Ve výsledku lze ve věci očkování spíše předpokládat finanční úspory za sníženou potřebu antimikrobiálních látek a úsporu nutnosti hospitalizace pro komplikace infekčních chorob.

Samozřejmě by byl každý rodič nejraději kdyby mohl 100% zajistit zdraví svého dítěte. Opravdu je očkování takové zlo, jak se v poslední době můžeme dočíst? Nebo jde o fungující ochranu před infekčními nemocemi, která pomohla lidstvu zcela vymýtit některé smrtelné nemoci?

Komentáře