Rozhodujete se podle názorů druhých? Chybí vám vnitřní autorita. Jak ji získat?

Vymaňte ze spárů přílišné autority a buďte sami sebou.
Zdroj pixabay
7. Listopadu 2018
Někteří z nás potřebují v životě autoritativní postavy. Poskytují nam pocit jistoty, jako kdyby existoval někdo, kdo ví, co je dobré a správné. Ta osoba ví, jakým směrem bychom se měli ubírat, jaký lék užívat, jak žít, koho si vzít, koho odmítnout. Ale všeho moc škodí a my bychom měli začít přemýšlet, jak se dostat ze spárů těchto “zlatých řetězů.”

Touha po autoritě

Všichni v sobě máme vrozenou hlubokou touhu po hrdinech a hrdinkách, toužíme někoho uctívat a obdivovat, k někomu vzhlížet. Takhle vidí dítě své rodiče. Pro dítě by bylo asi děsivé, kdyby muselo jít životem bez rodičů, k nimž by vzhlíželo, mohlo si je idealizovat a spoléhat se na ně jako na postavy poskytující pocit jistoty.

Když dospíváme, tato potřeba by měla ustávat, často tomu ale tak není. Někteří z nás nejsou schopni úplně dozrát a vidět ostatní takové, jací skutečně jsou - jako lidi se silnými i slabými stránkami, kteří mají někdy problémy i sami se sebou.

Nezdravý obdiv

Když je obdiv k někomu zdravý, ta osoba se stává inspirací nebo vzorem. Jestliže jde ale o obdiv nezdravý, musíme za to platit vysokou cenu. Jestliže si někoho postavíte na pomyslný piedestal, zároveň se ponižujete a zbavujete své hodnoty.

Přílišný obdiv vytváří závislost na oné osobě a vy začínáte věřit, že dokud je tato osoba na světě, vy budete v bezpečí - ona se o vás postará. Autoritativná postava vás zbavuje zodpovědnosti kráčet po zemi vlastníma nohama, nacházet vlastní odpovědi a svou vlastní cestu.

Pokud máte v životě nějakou takovou autoritu, položte si následující otázky: Co je na něm zvláštního, že se ocitl v pozici vaší autority? Má něco, co vám chybí? Jste ochotni si přiznat, že ty vlastnosti máte také? Máte naopak vy něco, co chybí jemu?

Změna není ztráta. Jak se přestat bát životních ztrát

Je pěkné obdivovat jiné lidí, nechat se jimi inspirovat, nechat si od nich radit, ale nikdy to nesmí překročit přirozenou a únosnou mez, nedovolte druhým, aby ovládali váš vnitřní život. Vzdáváte se potom sami sebe a ztrácíte pevnou půdu pod nohama.

Máte možnost volby

Když se stane něco, s čím byste se normálně obrátili na druhého, zkuste se obrátit sami na sebe. Sedněte si a zeptejte se sami sebe, co potřebujete, a pak počkejte na odpověď. Čím častěji to budete dělat, tím víc získáte důvěry v moudrost, kterou máte odjakživa ve svém nitru.

Velkým krokem ke znovuzískání svobody je obnovení vaší schopnosti volby. Čím více si zvyknete volit si a rozhodovat o věcech sami, tím méně budete potřebovat autoritativní postavy, aby za vás rozhodly. Vy jste totiž dostali nejen dar volby, ale i dar řeči a sluchu, to jsou nástroje, které můžete použít k tomu, abyste zarazili manipulaci a kontrolu.

Otevřete oči

Používáte je? Říkáte opravdu, co si myslíte, žádáte o to, co potřebujete a víte, jak naslouchat a skutečně slyšet? Zvolte si to, co je pro vás dobré a rozhodněte se jít za svým srdcem. Řekněte si, že budete stát nohama pevně na zemi, že otevřete oči, uši i mysl a začnete si rozhodovat o svém životě jen vy sami. Chce to trénink, ale pokud druzí ucítí, že už nejste tak lehko zmanipulovatelní, sami se stáhnou a nechají vás, abyste si o svém životě rozhodovali sami. I přes počáteční nejistoty je to to nejlepší a nejzdravější, co můžete udělat.

Komentáře